- Homozygot - obě alely v jednom genu jsou stejné
- dominantní homozygot - obě alely v jednom genu jsou dominantní (DD)
- recesivní homozygot - obě alely v jednom genu jsou recesivní (dd)
- Heterozygot - alely v jednom genu jsou různé (Dd), říkáme, že kočka nese vlohu d
Některé geny jsou "silnější" než jiné, to v praxi znamená, že překryjí účinek jiných genů.
Například červený kocour může s mít s nečervenou kočkou černá, modrá či čokoládová a lilová koťata, záleží na tom, které geny "pod červenou barvou"kocour nese. Nejsilnějsí barvou je bílá (celá bílá kočka, ne kočka s bílými skvrnami), po ní červená a její mutace (želvovinová, krémová) a po ní černá, "nejslabší" barvy jsou modrá, čokoládová a lilová a skořicová a plavá.
Genotyp - barva vyjádřená zápisem genů, např Bb Dd ss je genotyp černé kočky
Fenotyp - jak kočka vypadá ve skutečnosti - např. Bb Dd Ss je genotyp černobílé kočky, která může být harlekýn (více bílé) nebo bikolor (více černé). Z toho vyplývá, že dvě kočky můžou mít stejný genotyp, ale jiný fenotyp. Naopak dvě fenotypově stejné černé kočky můžou mít jiný genotyp (BB DD, Bb DD, Bb Dd, podrobně si vysvětlíme v dalších kapitolách).
Jak se geny dědí?
Jednoduše. Každý gen z matčiny strany se spojí s genem otce a vzniká tak gen nový, který určije barvu kotěte. Jak jsme si řekli na začátku, každý gen má dvě alely a záleží, která alela z matčiny strany se spojí s jednou z alel otce.
Například máme-li kočku s genotypem na D genu Dd a otce s také s genotypemDd, mohou se narodit koťata s genotypy:
DD - první alela matky a první alela otce
Dd - první alela matky a druhá alela otce
Dd - druhá alela matky a první alela otce (dominantní alela se zapisuje jako první)
dd - druhá alela matky a druhá alela otce
Takto probíhá dědičnost na všech jednotlivých genech. Každá kočka má všechny geny, o kterých dále bude řeč. Její barva záleží na tom, jakou kombinaci alel v genech ona kočka má, ale o tom už více v jednotlivých kapitolách.
Například červený kocour může s mít s nečervenou kočkou černá, modrá či čokoládová a lilová koťata, záleží na tom, které geny "pod červenou barvou"kocour nese. Nejsilnějsí barvou je bílá (celá bílá kočka, ne kočka s bílými skvrnami), po ní červená a její mutace (želvovinová, krémová) a po ní černá, "nejslabší" barvy jsou modrá, čokoládová a lilová a skořicová a plavá.
Genotyp - barva vyjádřená zápisem genů, např Bb Dd ss je genotyp černé kočky
Fenotyp - jak kočka vypadá ve skutečnosti - např. Bb Dd Ss je genotyp černobílé kočky, která může být harlekýn (více bílé) nebo bikolor (více černé). Z toho vyplývá, že dvě kočky můžou mít stejný genotyp, ale jiný fenotyp. Naopak dvě fenotypově stejné černé kočky můžou mít jiný genotyp (BB DD, Bb DD, Bb Dd, podrobně si vysvětlíme v dalších kapitolách).
Jak se geny dědí?
Jednoduše. Každý gen z matčiny strany se spojí s genem otce a vzniká tak gen nový, který určije barvu kotěte. Jak jsme si řekli na začátku, každý gen má dvě alely a záleží, která alela z matčiny strany se spojí s jednou z alel otce.
Například máme-li kočku s genotypem na D genu Dd a otce s také s genotypemDd, mohou se narodit koťata s genotypy:
DD - první alela matky a první alela otce
Dd - první alela matky a druhá alela otce
Dd - druhá alela matky a první alela otce (dominantní alela se zapisuje jako první)
dd - druhá alela matky a druhá alela otce
Takto probíhá dědičnost na všech jednotlivých genech. Každá kočka má všechny geny, o kterých dále bude řeč. Její barva záleží na tom, jakou kombinaci alel v genech ona kočka má, ale o tom už více v jednotlivých kapitolách.