Bejbuš křičí - chci už konečně pořádného kocoura!
19.09.2012 21:21
Já jsem teda pěkně naštvaná na tu moji paní bytu. Pořád mi nechce dopřát žádného pořádného kocoura a já už ho chci od pěti nebo šesti měsíců. Kdo si to má pořád pamatovat? Jak dlouho se jí to snažím říct?
A to jsou doma dva chlapi a ti už bohužel nemají kulky. Tak se jim občas posmívám, že jsou bezkulkáči, ale pššt, že jsem vám to řekla, nesmí se to dozvědět, protože by se mi smáli, že jsem drbna kočičí.
Mého srdce šampión je on….Muminek. Můj, mírně obézní, idol. Toho miluji nade vše a dala bych za něj i „život“. Jen když přijde
to mrous
kání, že mám chuť na nějakého kocura, to je chudák….i když nechci tak, vám to přiznám.
Lepím se na něj jako lepidlo…pořád se chci o něj otírat, lísat a tak dlouhou na něj útočím prdélkou, až tím, co má v tlamičce, jak se tím pořád olizuje a čistí, mě musí….však vy víte co.
A nejlepší je, když Mumik leží na paní bytu a já se přiřítím se svými potřebami se lísat, tak paní bytu to vždycky vydrží s námi jen chvilku a musíme dolů…nevím teda proč? Je divná!
Když už jsem fakticky nesnesitelná, tak mi uteče, ale já jej stejně pronásleduji i tak a to už Mumik zaujme bojovou pozici a na mě vrčí, prská, ať mu dám chvilku pokoj a já jako správná Xena bojovnice se nedám zastavit.
Mutinek to je taky má další mrouskající oběť, ale už to tak nehrotím jako u mého idola Muminka. Ale Mutinek je takový náš bobišek mazlivý a paní bytu asi nejvíc milovaný (trochu kecám, miluje nás všechny)! Ale je fakt trochu jiný, pořád se po ní plazí místo, aby se plazil po mně, tulí a mazlí. No, ale vraťme se k mému mrouskání. Mutika obtěžuji taky stejně, ale když přede mnou utíká, tak křičí jako bych ho chtěla zavraždit, to je sranda, tak ho pak honím schválně.
Ale jinak jsme úplně normální rodinka.:)
Sphynx Cattery Mutiny,Cz